Důsledky opuštění místa dopravní nehody: Nejen přestupek či trestný čin

Důsledky opuštění místa dopravní nehody: Nejen přestupek či trestný čin

Opuštění místa dopravní nehody: Rozsudek Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2700/2023 a jeho dopady

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2700/2023 ze dne 12. 3. 2024 přinesl klíčový výklad k otázce, kdy má pojistitel právo požadovat náhradu pojistného plnění po pojištěném, který opustí místo dopravní nehody.

Skutkový stav případu

Dne 22. října 2019 způsobil zaměstnanec žalovaného dopravní nehodu a následně bez oprávněného důvodu opustil místo nehody. Pojišťovna (žalobkyně) vyplatila poškozeným pojistné plnění ve výši 110 022 Kč a následně uplatnila regresní nárok vůči žalovanému na základě § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda samotné opuštění místa nehody zakládá právo pojistitele na náhradu.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Soud potvrdil, že opuštění místa nehody pojištěným „bez zřetele hodného důvodu“ představuje protiprávní jednání, které zakládá právo pojistitele na regresní nárok. Soud zdůraznil, že takové jednání ztěžuje vyšetření příčin nehody a ohrožuje uplatnění práv poškozených. Právní věta rozhodnutí byla schválena na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 13. listopadu 2024.

Co znamená „bez zřetele hodného důvodu“?

Pojem „bez zřetele hodného důvodu“ není explicitně definován zákonem, ale jeho význam byl upřesněn judikaturou. Jedná se o situace, kdy pojištěný nemá žádné objektivní a závažné důvody, které by ospravedlnily jeho odchod z místa nehody.

Příklady „zřetele hodných důvodů“:

  • Zdravotní ohrožení pojištěného, například nutnost okamžité lékařské péče.
  • Situace, kdy je ohrožena bezpečnost účastníků nehody (např. hrozba fyzického napadení).
  • Překážky vyšší moci, jako je přírodní katastrofa nebo jiná mimořádná událost.

Situace, které nejsou „zřetele hodnými důvody“:

  • Obava z právních důsledků nehody.
  • Nepohodlí, časová tíseň nebo osobní důvody.
  • Snaha vyhnout se odpovědnosti či medializaci nehody.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud konstatoval, že zaměstnanec žalovaného žádný zřetele hodný důvod neměl, a proto jeho jednání bylo v rozporu se zákonem.

Další důsledky opuštění místa nehody

Vedle civilní odpovědnosti může mít opuštění místa dopravní nehody i správněprávní či dokonce trestněprávní následky. Podle toho, zda došlo při nehodě ke zranění, se může jednat o přestupek, případně o trestný čin.

Sankce:

Přestupek: opuštění místa nehody může být hodnoceno jako přestupek s pokutou až 25.000 Kč, zákazem řízení na dobu až půl roku a čtyřmi trestnými body.

Trestný čin: Pokud dojde při nehodě k újmě na zdraví, může být opuštění místa nehody kvalifikováno jako trestný čin neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151 trestního zákoníku). Za tento čin hrozí až 5 let odnětí

Dopady rozsudku pro praxi

Rozsudek 23 Cdo 2700/2023 zdůrazňuje, že řidiči by měli pečlivě dodržovat zákonné povinnosti při dopravní nehodě. Opuštění místa nehody bez oprávněného důvodu může vést k:

  • Regresnímu nároku pojišťovny, která požaduje zpět vyplacené pojistné plnění.
  • Sankcím, od pokuty až po odnětí svobody.
  • Ztrátě důvěry pojistitele, což může ovlivnit budoucí podmínky pojištění.
Závěr

Rozsudek Nejvyššího soudu přináší jasné stanovisko, že neoprávněné opuštění místa nehody je závažným porušením zákona s významnými právními důsledky. Pojištění účastníci dopravních nehod by měli vždy dbát na to, aby jejich jednání odpovídalo zákonným povinnostem, a vyvarovat se situací, které by mohly vést k civilní, správní či trestní odpovědnosti. Obecně pak platí, že řidiči mají při nehodě povinnost zastavit, případně poskytnout pomoc zraněným a vyčkat příjezdu policie, pokud nehoda splňuje podmínky stanovené zákonem o silničním provozu.