Nová pravidla oddlužení: Kratší doba, přísnější dohled, větší riziko pro věřitele
Od 1. 10. letošního roku je účinná novela insolvenčního zákona, zákona č. 252/2024 Sb., která významně mění podmínky a proces oddlužení v České republice. Základní změny, jako zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky a odstranění fixní hranice splatnosti, jsou již známy a vzbudily velkou pozornost odborné i laické veřejnosti. Novela přináší ale i další podstatné úpravy, které mají posílit dohled nad dlužníky a lépe chránit práva věřitelů.
Hlavní změny v délce oddlužení a požadavcích na dlužníky
Nejvýraznější změnou je zkrácení standardní doby oddlužení na tři roky, které se nyní vztahuje na všechny dlužníky. Dosud byly uplatňovány dvě možnosti: pětiletá doba oddlužení s nutností splatit 30 % závazků, nebo tříletá lhůta pro dlužníky, kteří zvládli uhradit alespoň 60 % dluhů.
Podle nové úpravy již nebude stanovena minimální procentní hranice pro splacení dluhů. Insolvenční soud bude individuálně posuzovat příjmové a majetkové možnosti každého dlužníka a stanovovat předpokládanou míru splnění pohledávek. Tímto krokem novela reflektuje princip adekvátního příjmu, podle kterého by měl dlužník přizpůsobit svou finanční situaci a příjem svým schopnostem, kvalifikaci a regionu.
Zvýšená kontrola a povinnosti dlužníka
Novela přináší přísnější dohled nad dlužníky, kteří nyní musí pravidelně předkládat přehled svých příjmů a majetkových poměrů. Tyto zprávy budou podávány insolvenčnímu soudu každé tři měsíce, namísto dřívějšího půlročního intervalu. Nová pravidla zároveň umožňují insolvenčnímu správci vyžádat si příjmové informace přímo od zaměstnavatelů dlužníka, kteří musí s insolvenčním správcem spolupracovat a poskytovat mu podklady o příjmech a majetkovém stavu dlužníka.
Dlužníkům, kteří nebudou schopni vysvětlit pokles svých příjmů, nebo neprojeví dostatečnou snahu o dosažení přiměřeného příjmu, může insolvenční soud oddlužení prodloužit až o 12 měsíců, nebo v případech hodných zvláštního zřetele o dalších šest měsíců. V krajích případech může být oddlužení zrušeno úplně.
Opakované oddlužení a změny v exekucích
Nová pravidla stanovují, že dlužník, který prošel jedním oddlužením, může požádat o další až po 12 letech. Navíc, pokud by k opakovanému oddlužení došlo dříve než po 20 letech, vztahuje se na něj pětiletá doba oddlužení. Tato podmínka má motivovat dlužníky k pečlivějšímu plnění svých závazků a odradit je od nepoctivého využívání insolvenčního systému.
Novela má vliv i na exekuční řízení – dlužníkům s více než čtyřmi exekucemi bude nově srážena větší částka (dvě třetiny z čisté mzdy) podobně jako u přednostních pohledávek. Toto opatření má vést dlužníky k tomu, aby svou situaci řešili přes insolvenční řízení a zvolili komplexnější řešení svých dluhů.
Cíl novely a její kritika
Cílem novely je (slovy ministra financí), „aby se v případě úpadku fyzické osoby mohly co nejrychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života“. V rámci reformy bylo posíleno i postavení insolvenčního správce a soudu, kteří mají nyní více nástrojů na monitorování dlužníků a větší možnosti intervence při neplnění povinností.
Odpůrci novely však poukazují na to, že nová pravidla významně oslabují práva věřitelů, a naopak tím, kdo si může mnout ruce, je nepoctivý dlužník. Zkrácení doby oddlužení a odstranění minimální hranice splatnosti dluhů vytváří riziko, že věřitelé dostanou zpět pouze minimální část svých pohledávek. Tato skupina věřitelů zahrnuje často osoby nebo instituce, pro něž neuhrazené pohledávky znamenají významný finanční zásah.
Na závěr lze konstatovat, že novela insolvenčního zákona je významným krokem směrem k pružnějšímu oddlužení, nicméně přináší i obavy z možného zneužívání institutu oddlužení a oslabuje pozici věřitelů. Až praktické zkušenosti s novým režimem oddlužení přinesou v příštích letech jasnější obraz o dopadech této reformy na ekonomické prostředí a stabilitu pohledávek v ČR.