Ručení jednatelů za daňové nedoplatky společnosti: nové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Ručení jednatelů za daňové nedoplatky společnosti: nové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud (NSS) nedávno vydal rozsudek, kterým potvrzuje, že správce daně může vyzvat jednatele k úhradě daňových dluhů společnosti, pokud při výkonu své funkce porušili své povinnosti.

Vymáhání nedoplatku po jednateli

V projednávaném případě byl jednatel společnosti odsouzen za krácení daně, kterého se dopustil tím, že neoprávněně získal vratky DPH. Společnost byla následně zrušena v rámci likvidace, aniž by finanční úřad získal z likvidačního zůstatku jakékoli prostředky. Daňové orgány proto využily institut ručení a vyzvaly jednatele k úhradě dluhu. NSS v tomto rozsudku potvrdil oprávnění správce daně postupovat podle ustanovení § 171 odst. 1 daňového řádu, který stanoví, že ručitel je povinen uhradit nedoplatek, pokud k tomu existuje zákonný důvod a pokud byl správcem daně k úhradě vyzván. Odpovědnost jednatele byla v tomto případě odvozena z ustanovení § 159 odst. 3 občanského zákoníku, které upravuje povinnost členů volených orgánů jednat s péčí řádného hospodáře a odpovědnost za škodu způsobenou porušením této povinnosti.

Ručení v případě promlčení

Soud se rovněž zabýval otázkou, zda je možné vymáhat dluh, pokud je pohledávka společnosti na náhradu škody promlčena. NSS rozhodl, že v případech, kdy dojde k promlčení této pohledávky, správce daně již nemůže ručitele vyzvat k úhradě. Promlčení ale musí být jednatelem aktivně namítnuto. Soud nicméně upozornil, že v určitých výjimečných případech, kdy by uplatnění promlčení bylo v rozporu s dobrými mravy, může být taková námitka zamítnuta. 

„Ručení jednatelů“

Ručení při zrušení společnosti

Rozsudek NSS rovněž potvrzuje, že ručení za daňové dluhy může vzniknout i v případě, že společnost byla zrušena a již neexistuje. Pokud jednatel při výkonu své funkce poruší povinnosti, například tím, že umožní vznik daňového dluhu, může být vyzván k jeho úhradě, a to i po zániku společnosti. V případech, kdy byla neoprávněná daňová výhoda spojena s trestným činem, lze ručitelskou výzvu vydat i po běžné prekluzivní lhůtě, což umožňuje vymáhat dluhy i několik let po zrušení společnosti. 

Závěrečné doporučení

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ukazuje, že členové statutárních orgánů musí své povinnosti vykonávat s maximální péčí. V opačném případě mohou nést osobní odpovědnost za daňové nedoplatky společnosti, a to i několik let po zániku společnosti. Je důležité, aby jednatelé byli obezřetní nejen při řízení společnosti, ale i při výběru externích poskytovatelů služeb. 

Pokud si nejste jisti, jak se tyto povinnosti vztahují na vaši konkrétní situaci, doporučujeme konzultaci s odborníkem v oblasti daňového práva.