Zákonné ručení podnikatelů ve stavebnictví za mzdové nároky zaměstnanců jejich subdodavatelů
Právní úprava činností ve stavebnictví doznala od 1. 1. 2024 řady změn, a to zejména v souvislosti s účinností nového stavebního zákona. Nadto došlo k řadě postupně účinných změn (v části již od 1. 10. 2023 a v části od 1. 1. 2024) v pracovněprávních vztazích v důsledku tzv. velké novely zákoníku práce. Tato nová úprava, která se významnou měrou vztahuje též k regulaci některých aspektů dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pak z povahy věci klade nové povinnosti mimo jiné právě i na podnikatele ve stavebnictví.
Trochu ve stínu těchto významných legislativních změn, které byly i bohatě mediálně prezentovány, došlo koncem minulého roku rovněž k přijetí novelizujícího zákona č. 408/2023 Sb. z pera Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Přestože primárním účelem této novely byly nutné úpravy zákona o zaměstnanosti, v důsledku pozměňovacích návrhů došlo k další novelizaci zákoníku práce, a to mimo jiné právě v oblasti zavedení nové ručitelské povinnosti podnikatelů ve stavebnictví. Přestože v duchu evropské úpravy byla novela motivována zejména snahou o ochranu vyslaných zaměstnanců, kteří by mohli mít problémy při uplatňování svých práv v hostitelském státě, její důsledky se však uplatní stejným způsobem také na zaměstnance v tuzemsku.
Uvedená změna promítnutá do nově vloženého ustanovení § 324a zákoníku práce se vztahuje na stavební podnikatele, tj. osoby oprávněné k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona, kteří při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby plní část své dodávky prostřednictvím subdodavatele. Takovým stavebním podnikatelům je nově založeno zákonné ručení za mzdové nároky zaměstnanců jejich subdodavatelů vzniklé ode dne 1. 1. 2024 v rozsahu, v jakém se tito zaměstnanci podíleli na smluvním plnění pro stavebního podnikatele (coby nadřazeného dodavatele), a to u každého z nich až do výše minimální mzdy. Mzdovými nároky příslušných zaměstnanců subdodavatelů se přitom rozumí jakákoliv mzda, plat či odměna, vč. odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Nadto je stavební podnikatel (nadřazený dodavatel) z titulu tohoto svého ručení povinen též provést příslušné srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů, vč. odvodů ve prospěch zdravotní pojišťovny i srážky a odvedení zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z takto uspokojovaných mzdových nároků zaměstnanců subdodavatele.
Uvedené zákonné ručení přitom společně a nerozdílně stíhá jak dodavatele nadřazeného subdodavateli, který neplní mzdové povinnosti vůči svým zaměstnancům, tak dodavatele na nejvyšším stupni smluvního řetězce, tj. generálního dodavatele, jakožto finálního zhotovitele stavby. Pokud tedy subdodavatel mzdové nároky svých zaměstnanců za práci, kterou vykonali v rámci plnění pro nadřazeného dodavatele, řádně a do konce období jejich splatnosti nevyplatí, mají jeho zaměstnanci právo písemně vyzvat ručitele (nadřazeného dodavatele nebo generálního dodavatele), aby jejich mzdové nároky v takovém rozsahu uspokojil on, resp. oni. Zbývá dodat, že v případě subdodávky přímo pro generální dodavatele stavby připadá v úvahu ručitel pouze jeden, a to generální dodavatel.
Bodem, který může být pro stavební podnikatele v praxi zřejmě nejproblematičtější, je skutečnost, že za subdodavatele je ze zákona považována i agentura práce, která za účelem provedení příslušných stavebních činností dočasně přidělila ke stavebnímu podnikateli (dodavateli), jakožto uživateli, své zaměstnance. Může totiž nastat situace, kdy i v případě, že stavební podnikatel agentuře práce za práci dočasně přidělených zaměstnanců řádně zaplatí, ale tato pracovní agentura již poté řádně a včas neuspokojí mzdové nároky svých zaměstnanců, bude následně stavební podnikatel nadále povinen (spolu s generálním dodavatelem) z důvodu svého zákonného ručení na výzvu zaměstnanců subdodavatele jejich mzdové nároky uspokojit.
Zaměstnanci subdodavatele, jejichž mzdové nároky nebyly uspokojeny, jsou přitom oprávněni ručitele písemně vyzvat k „náhradnímu“ uspokojení jejich nároků až do tří měsíců od uplynutí období jejich splatnosti. Fakticky tak zaměstnanci subdodavatele mohou vznášet své nároky k uhrazení nevyplacené mzdy vůči nadřazenému dodavateli (eventuálně i generálnímu dodavateli) až 4 měsíce od dokončení příslušné subdodávky. Písemná výzva musí obsahovat řadu náležitostí umožňujících ručiteli mimo jiné jednoznačně identifikovat zaměstnance, dlužnou povinnost co do jejího rozsahu, důvodu i skutečnosti, že se na ni vztahuje ručení ručitele, a údaje potřebné pro výpočet srážek a odvodů podle zvláštních právních předpisů. Ručitel je po obdržení písemné výzvy zaměstnance subdodavatele povinen uspokojit jeho mzdové nároky nejpozději do 10 dnů od jejího doručení. Pokud ručitel tuto svou povinnost nesplní, hrozí mu pokuta, která může dosáhnout částky až ve výši 2.000.000,- Kč.
Provede-li ručitel v souladu s výše uvedeným úhradu zaměstnancům subdodavatele, má vůči subdodavateli právo na náhradu plnění, které za něj poskytl. Ručitel má však zároveň řadu navazujících informačních povinností vůči svému subdodavateli i případnému dalšímu ručiteli, který připadá v úvahu (např. generálnímu dodavateli).
Stavební podnikatel (nadřazený dodavatel) má nicméně možnost své ručení za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatelů pro futuro vyloučit. Toho dosáhne, pokud:
- při zahájení realizace smluvených stavebních prací subdodavatel poskytne potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění, které není starší než 3 měsíce, a zároveň
- nebyla subdodavateli v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvených stavebních prací pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100.000,- Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů.
Při splnění uvedených podmínek neručí ručitel ani za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce (např. tedy dále neručí ani z pozice generálního dodavatele stavby).
Potvrzení podle písm. a) vydají subdodavateli na žádost příslušné instituce vykonávající správu těchto odvodů. Splnění podmínky pod písm. b) lze doložit potvrzením, které na žádost subdodavatele vydá výhradně Státní úřad inspekce práce se sídlem v Opavě.
Všem stavebním podnikatelům podílejícím se na stavebních záměrech realizovaných formou smluvního řetězce o více subdodavatelích lze tak z preventivních důvodů důrazně doporučit, aby si před zahájením realizace smluvených stavebních prací od svých subdodavatelů obě příslušná potvrzení vyžádaly. S uvedeným doporučením nicméně souvisí aplikační problém spočívající v tom, že okamžik uzavření subdodavatelské smlouvy se ve většině případů bude zřejmě časově lišit od okamžiku zahájení realizace smluvených stavebních prací, a to mnohdy i zásadním způsobem. Pro tyto případy je možné doporučit např. sjednání tzv. pozastávek účelově vázaných právě na eventuální uplatnění mzdových nároků ze strany zaměstnanců subdodavatele.