Zásadní změna v praxi vracení DPH: Nejvyšší správní soud mění dosavadní přístup
Nejvyšší správní soud (NSS) v únoru 2025 vydal průlomové rozhodnutí (1 Afs 231/2022-44), které zásadně mění praxi při vracení daňových nároků. Tato změna může výrazně ovlivnit situaci řady daňových poplatníků v České republice, zejména těch, kteří čekají na vrácení DPH. Jaké dopady bude mít tento judikát a na co se připravit?
Změna dlouholeté praxe a nový přístup NSS
Dle informací z února 2025 vydal NSS rozhodnutí, které zcela obrací dosavadní praxi v oblasti daňových řízení. Dosud platilo, že pokud správce daně nestačil v zákonné lhůtě rozhodnout o nároku poplatníka, byl tento nárok automaticky uznán. Toto pravidlo se týkalo zejména nadměrných odpočtů DPH a vycházelo z nálezu Ústavního soudu z roku 2011, podle kterého by daňový subjekt neměl být trestán za nečinnost správce daně.
Nově však NSS rozhodl, že po uplynutí lhůty nelze daň stanovit vůbec – ani ve prospěch, ani v neprospěch poplatníka. Poplatník, který uplatňoval například nárok na vrácení DPH, se nyní po uplynutí lhůty nemůže domoci svých peněz v rámci daňového řízení. Místo toho je odkázán na zcela nový proces – řízení o náhradě škody.
Praktické dopady rozhodnutí pro daňové subjekty
Tato změna přináší pro daňové subjekty několik zásadních dopadů:
- Komplikace procesu vymáhání nároků – Místo relativně jednoduché cesty v daňovém řízení musí poplatník zahájit nové řízení o náhradě škody.
- Prodloužení doby řízení – Řízení o náhradě škody se koná před jiným soudem, řídí se jinými zákony a často trvá další roky.
- Zvýšené náklady – Pro poplatníky to znamená další právní výdaje a administrativní zátěž.
- Právní nejistota – Změna praxe, která platila více než deset let, vytváří značnou právní nejistotu. Pravidla se najednou otočila a pokud se věc znovu dostane před Ústavní soud, může dojít k dalšímu přehodnocení.
Prodloužení prekluzivní lhůty jako další novinka
Rozšířený senát NSS k této problematice přidal ještě jeden významný závěr: Pokud daňový subjekt podá v posledním roce desetileté prekluzivní lhůty dodatečné daňové přiznání na nižší daň, lhůta se prodlužuje o jeden rok.
Účelem tohoto prodloužení je poskytnout správci daně dostatečný čas na posouzení nároku. V takto prodloužené lhůtě však správce daně nemůže daňovému subjektu daňovou povinnost zvýšit, ale pouze snížit nebo potvrdit současný stav.
Toto rozhodnutí je překvapivé, protože pro vybrané situace prodlužuje lhůtu pro vyměření daně nad desetiletou hranici, která byla od roku 2011 považována za absolutní limit pro možnost doměřovat daň.
Co by měli daňoví poplatníci dělat?
V návaznosti na toto rozhodnutí NSS doporučujeme daňovým subjektům:
- Zvýšit důraz na sledování lhůt – Pohlídat si, aby správce daně rozhodl o jejich nároku v zákonné lhůtě.
- Aktivně jednat v průběhu řízení – Urgovat správce daně, aby rozhodl včas, a využívat prostředky proti nečinnosti.
- Připravit se na možnost civilního řízení – V případě překročení lhůty správcem daně počítat s nutností zahájit řízení o náhradě škody.
- Pečlivě zvážit podání dodatečných daňových přiznání – Zejména v posledním roce prekluzivní lhůty, vzhledem k možnosti jejího prodloužení.
Závěr a další vývoj
Rozhodnutí NSS z února 2025 představuje význačný zásah do dosavadní daňové praxe. Ačkoli jeho právní odůvodnění je logické, v praxi povede ke značnému zkomplikování procesu vracení daňových nároků pro poplatníky.
Tento vývoj zdůrazňuje důležitost kvalifikované právní pomoci při řešení daňových sporů, což je v současné době důležitější než kdy jindy.